Ej ledu kůra litá běhuté vody více nepoutá, Pádící dolinou pěnivý se potůček ozývá. Fijala, záliba má, libovůně potajmo vydává. Jívu odívá roucho nové; sady, louky osívá
Máj oko vábící lepotou. Veselou si počíná Píseň oráč a malý na palouky pasáček uvádí Housata. Tóny milé echo rádo ve háji opáčí. Máj sady, háje na ráje mění. Jaro páše ty čáry.
Louka kosou sečená voňavé tady zápachy dýše; Žíto bělá se; lepou lakomá rosa růži napájí. Úpaly záhubivými nový tamo sádek umírá Nápoje žádoucí. Košatou sedají pode lípu
Vázačové a hoví si, by sílu nabývaly oudy. Žíto žaté ze polí již oráči vozí. Nenadále Bouře divá rachotí; i valí se palouky hubící Líjavec údolinou. Luh i háj zotaví se po bouři.
Lány holé v okolí! Ze sadů jeseň úrodu dává; Víno rodící révě ubírá tíži opojnou. Roucho lesů měnavé, jako douha, nyní malováno. Líha novou nadějí se zasívá; sej se ujímá.
Káně po háji volá; jelenů řičení se ozývá; Úhory málo zajíce tají a ve záloze rána Záhubivá ho čeká; ach, ubíhati dále nemůže! Bouře hučí; ryšavé hájů odění opadává.
Lítí Aeoloví synové sypají led a jíní. Bílé roucho šatí luhy, louky, rolí; tu se září Líha rubíny setá. Bujnou řeku zíma opíná Pouty tuhými ledů: i to mílo jarému jonáku.
Ó veselí! tu sedá do saní; jako létaje línou Půdu tepá ledovou a jinému o závod ubíhá. Aj jaro, léto mizí, uletí jeseň, ujde i zíma!
Cookies on Poetry Cove