Skip to content
1803–1869

Hnutí.

Karel Alois Vinařický

Cožkoli živo jest, hýbe se samo, Podlé libosti semo i tamo. V noci ležím, procitnuv se hnu, Z lože vstávám, kročím, jdu.

Zpátky coufám, chodím ku předu. Někdy si na koni vyjedu. Procházím se, časem svým K domovu se obracím.

Mám-li na spěch, běžím, jechám, Bystře kráčím, chvátám, spěchám. Vyhýbám se, k zemi se shýbám, Hlavou kynu, rukou kývám,

Z úcty se klaním, klobouk smekám; Než v lože lehnu, k modlení klekám. Kůň chodívá volným krokem, Kluše tryskem, cválá skokem.

Hříbě skáče a se vzpíná, Těkati v poli pak počíná. Kráva bziká, střečkuje, Tele na louce laškuje.

V povětří lítá pták, Ve vodě plove, po zemi leze rak. Had se souvá a plazí, Zlostně se kroutí a hází;

Hlemejždě se s tíží Po zemi plíží.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Hnutí. · Karel Alois Vinařický · Poetry Cove