Velebný jsi, Pražský hrade!
velebnější ale, když
ozáří tě jitro mladé;
ohněm slunce pak se stkvíš!
Oheň slunce ostře plane
v řadách oken plamenných:
jemněji však vlídnost vane
v dvou tam srdcích vznešených.
Potěšuj se srdce Vaše,
císařští lidmilové,
pohledem na města naše,
kde ctí Vás tisícové.