Dejte líným medoplynný
a tekoucí mlékem ráj,
loubí dělej tam keř vinný
a strom granátový háj.
Dejte Turkům vrchní vládu
nad lidem zotročeným:
během věků přijde k pádu
ráj ten mravem zkaženým.
Otroků jest ruka líná,
hřbet nehybný, shrbený! –
vizte však, jak si počíná
občan robot sproštěný!
Ví, že jeho jest, co dělá,
a že dědí po něm rod:
z pustých lad on sady vzdělá,
mzdu vyzíská za svůj pot.
Vizte nyní rolní práce
volnou rukou dělané –
jako rýčem na zahrádce
záhony spořádané!
Pod rukama roste zboží,
pilný si ho dobývá;
na ochotném díle Boží,
požehnání spočívá.