Zdlouha, lenivé zvířátko,
Zdlouha se pohybuješ,
Za den málo cesty ulezeš,
Podívej se, hlemejžďátko,
Udělám jen skok,
A jsem dále za tu chvíli.
Ty za dlouhou míli
Počítáš můj krok.
Nechlub se, panáčku,
Že hbitější nohy máš,
Půjč mi jich, jonáčku,
A hned uhlédáš,
Že já nejsem líné zvíře.
Hle já, nepodobno k víře,
Nosím po světě
Dům svůj na hřbetě.
Nesměj se nám hlemejžďům:
Vezmi na záda svůj dům,
Kde sám také přebýváš,
Nebo postel jen, kde leháváš,
A nahoru nebo dolů
O závod poběhnem spolu.
A potom se přesvědčíš,
Jaká je to tíž,
Kdo svůj domek nésti musí;
Nevěří, kdo nezakusí.