„Sokole, sokole,
Pozírej do pole,
Motýli bělaví
Po ladě létají;
Letouni měnaví
Po luhu těkají.
Ty sobě pochycuj,
Jimi se nasycuj:
Mou ale lubici
Sivou holubici
Nezadavuj!“
„„Sousede můj,
Siváku holube,
Dám i já ti radu,
Milá-li ti bude.
Nejídej semena
Na rolí hozená:
Raději nachytej
Sobě žab a hadů,
Chutě je polykej!““
Holoubek opáčí:
„Hadi se nechutí,
Žáby mi po chuti
Býti neráčí.“
Sokol ozývá se:
„„Co je mi do tebe,
Hubený holube,
I do holubice:
Péči veď o sebe.
Co mi libo bude,
To budu chytati;
To teď i po čase
Budu požívati.
Nyní hybej: sice
Ve malé době
Veta po tobě!““