Zhůru bratří! z nenadání
Nás vlast volá k bojování –
Aj, již vidět hochů roj
Táhnouti v krvavý boj.
Vojenských trub milé znění
Pro vlastence marno není;
Protož každý, kdo jest Čech,
Dívky své, svých přátel nech!
Nebť ze skutků jenom sláva
Vlasti trvalá nastává;
Věrným kdo chce Čechem slout,
Musí mečem z pošvy hnout.
My se pyšně Čechy zveme;
Zhůru! ať teď dokážeme,
Že též máme předků cnost,
Že též máme udatnost.
Až se z boje navrátíme,
Dívky své zas uvidíme,
Ty nám budou věnce vít,
S jásáním nás přijme lid.
Skvělej' se než zlato třpytí
Příštích Slávy věnců kvítí –
Zhůru! v boj! je vydobýt –
Čela sobě ozdobit!!