Skip to content
1818–1883

Večerní myšlénky. (VIII.)

Karel Maria Drahotín Villani

Šerá tma již skrývá kraje, An již ve snách každý tvor; Sama večernice plaje, Stříbříc pusto dálných hor.

Na hřbitov sám kráčím zticha Promluvit tam s otcem svým... Všecko mrtvo. Červ jen dýchá Pod náhrobkem kamenným.

Kleknu tam, jej vyzývaje, By se vrátil v život zas; On však zná již nebes ráje, Nechce slyšet synův hlas!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.