Skip to content
1818–1883

Večerní myšlénky. (VI.)

Karel Maria Drahotín Villani

Umíráček matce zvoní, Sestra vedle umírá – Oko moje slze roní, Na ten žal an pozírá.

Tu se matka opět zmůže, Život se jí vrací zas – Sestra zkvítá zas co růže, Zas zní obou líbý hlas.

Tak vlast má s svou sestrou klesla, Tak můj národ umíral... Tak se teď zas bujně vznesla – Bůh jí zase život dal!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Večerní myšlénky. (VI.) · Karel Maria Drahotín Villani · Poetry Cove