Nebezpečně-ostrá střela,
Již byl mrštil Milkův luk,
Do mých prsou zaletěla –
Původkyně blahých muk.
Žádný balzám nezahojí
Krvavých bolestí těch –
Vykrvácím duši svoji;
Nebť je krápí každý vzdech.
Nezavázal by mě k vděku,
Kdo bys proud ten zastavil;
Ona-li mi nedá léku,
Spatřím v krátce žití cíl!
Blažen jsem já navzdor ráně:
Hledy její, jež jsem vssál,
Jako poklad v duši schráně –
Mním se bohat jako král!