Dnes před sto lety! Jaká propasť bludů
tu překlenuta! Jaká tůně tmavá
tu osvětlena! Jaká záře smavá
se rozestřela nade pouští trudů!
Co námah stálo, než Čech vlastní rudu
domácích uměn, odvěkého práva
si na den vynes’, nežli síla zdravá
vzkypěla bystře ze všech jeho údů!
Co bouří přešlo přes domácí luhy,
než paria se učitelská zdvíhla
z poroby nízké v šiky pro boj tuhý!
Dnes jako falangs reků pevně stojí
a tam, kde pro vlasť zhoubná saň se líhla,
se k vítěznému vypravuje boji.