Skip to content
1856–1945

XXVIII. Pracuj!

Jan Vřesnický

I neuznán i nepoznán jsa světem, přec pracuj stále na národa roli! Vděk bratří blaží, nevděk v srdci bolí a práce štěstí vnukům dá i dětem.

Však toho nedbej, že snad v záští kletém tvůj protivník čin pod rukou ti trolí a slinu plvá v tvář ti ve svévoli a barbar řádí v láně rozesetém...

Šla mračna těžká, hrozivá a ledná a dlouho táhla, blesky z nich v zem praly, kraj měníce vod v lada nepřehledná: Však opět přece nebes oko zplálo

a pluhy znova brázdy naoraly. Ó pracuj, sni a nevděků dbej málo!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXVIII. Pracuj! · Jan Vřesnický · Poetry Cove