Skip to content
1856–1945

XXVII. V tiché vísce.

Jan Vřesnický

Je malounká a kdesi v podhoří, však takových dost v Čechách naleznete, ať k Šumavě neb Krkonošům jdete, kde soused sousedu se nedvoří.

Tu chaloupka, tam statek, nádvoří, neb chýže skrovná – netřesk na ní kvete – uprostřed náves, cesty rozejeté... a málokdo kde o ní hovoří.

Dům vyniká tu jenom jediný a v něm – vždyť znáte ony typy pěkné! ty učitelské vážné šediny! K nim celá víska pozvedá své oči:

„Až co pan kantor tomu všemu řekne.“ A tak se vše tu kolem něho točí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXVII. V tiché vísce. · Jan Vřesnický · Poetry Cove