Pln idealů vkročí v síni školní.
Ta mládež jako útlounké je proutí,
kol prstů dá se snadno ovinouti
a ráda těká jako ptáci volní.
Hle, mladý učitel! Ty děti – polní
jak květiny jsou; lze k nim duší lnouti.
Však tíže lze jich mysl vystihnouti,
v niž obraz ryje vlídná síně školní.
Tak něžnou barvou mnohý polní květ
nám mile kyne a je nevšímán
a bývá ušlapán a rozejet.
Viz, mladý bratře, čím ta školní síň,
co jeví ten tvůj tichý uměn lán!
Než rozsévač ty nejsi víc ni míň.