Já věřím v lidstva neúmornou práci,
já věřím v lepší toho světa příští.
Již neříkejte, cnosti k popravišti
že dosud vlekou. Čas ten doburácí.
Já věřím, že se pravdou bludy zkácí
a krása na sprostnosti neroztříští,
že pozná lidstvo, co se zlatem blíští
a v pozlátku kde jenom lesk se ztrácí.
Já věřím, vlasti, v budoucí tvé květy,
v tvých vnuků vnuky, že ti zrostou v obry
a klidit’ budou náš lán rozesetý.
Tam život vstane, kde jsou dosud hroby.
Svou budoucnosť si skuje národ dobrý
a starou školu zvrátí příští doby.