Vy také žili jste a vychovali
nás, zápasící tvrdé pokolení.
Kdy pomním vás, krev v těle se mi pění
a minulosť se mrakem na mne valí.
Jak žili jste a jak jste bojovali?
Tu za kus chleba prostí, ponížení,
tam za národ jste láskou zanícení
po chudých vískách tiše horovali.
Co platil tenkrát v světě kantor starý?
A přece rostlo vámi seté zrní
a nepadalo darmo mezi trní.
A vaše jména? Sotva křížek charý
je hlásá lidu na hřbitově kdesi
neb režný inkoust v prachu na partesi.