Zni, znělko má, a hlahol v srdce těch,
jimž národ svěřil poklad svůj, své děti.
Tvůj zvuk ať jasně přes vše hněvy letí:
jsmeť za jedno v svých zápasech a snech.
Zni o rolníka tvrdých mozolech,
o zářném květu, lístku na poupěti,
zni o tužbách, jež sok náš v prach a smetí
nestoudně hází, zni jak hněvu vzdech!
Zni zvonem poplašným proti vší zvůli
a hlasem vzkříšení zni pro náš lid!
Ne nezůstanem’ státi v cesty půli!
Zni umíráčkem pro ty hříšné spory,
však líbezně buď spící v ňadrech cit,
jenž spojí bratry přes doly a hory.