V mé duši holý sráz tak němě trčí,
skalisek Smutku pln a Pochybností –
puch stlelých Nadějí v ní dávno hostí,
krev shnisená jen zvolna v žilách srčí.
A fantom uštvané mé duše šeré
v snů mlhách svoje blízké tuší Fine,
když schvácen Života hrou krutou, hyne –
(Smrť skřehotá své chladné Miserere...)