Rorate, coeli, duše všech žízní,
žízní již po léku celičký svět!
Roste déšť, který vzkříšením vyzní
pro každý uvadlý naděje květ!
Rorate, coeli, do duše manu,
v jejíž mír ulehl rozporů kvas,
krůpěje víry naroste v ránu,
již pochyb rozjitřil oheň a mráz!
Rorate, coeli, v celý svět září,
tolik co slunce jí vydechne v den,
ať se zas duše k životu zjaří,
která vždy zapadla v mrákotný sen!
Rorate, coeli, do srdce žárem,
vždyť s nebe láska stupuje k nám!
Srdce ať v rouše očisty jarém
pro ni se v nejčistší rozklene chrám!
Nivy-li vlaží rosa a jíní,
soumrakem sotva roj vylítne hvězd,
rorate, coeli, rorate nyní,
soumrak kdy nad lidstvem nízko tak jest...