Ta naše babička
U kamen se hřeje,
A přec je jí zima,
Až se celá chvěje.
Já na zimu nedbám,
Mámť srdéčko vřelé,
A to mě zahřívá
Po mém celém těle.
Janeček mi v srdci
Rozdělal ohníček,
A tenť mě víc hřeje,
Než teplý kožíšek.
Dokud ten ohníček
Bude plápolati,
Nebudu se zimy
Ani mrazu báti.
Ale až vyhasne,
Potom bude běda,
Jako té babičce,
Co u kamen sedá.
Budu jako ona
U kamen sedávat,
A mladá děvčátka
Budou se mi smávat.