Skip to content
1806–1869

82. Chudá nevěsta.

František Jaroslav Vacek Kamenický

Nic ty, můj rozmilý! na to nedbej, Že zlata ni stříbra nemám; Mám srdce bohaté, Jeť láskou pojaté,

A to ti za věno dám. Láska – ta všecko nám vynahradí, Bohatství a krása zhyne; Jen láska upřímná

Věčně věků trvá, Ta nikdý nepomine. Vždyť pak jsme my oba pracoviti, Málem se upokojíme;

Budeme pracovat, Věrně se milovat, V nouzi se potěšíme. Statečku nám bude přibývati

Při práci a při svornosti; Kdo se ctnostně živí, A vždy je poctivý, Pán Bůh ho neopustí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
82. Chudá nevěsta. · František Jaroslav Vacek Kamenický · Poetry Cove