Skip to content
1806–1869

71. Osiřelá.

František Jaroslav Vacek Kamenický

Pod Hosínem dubina, U dubiny rolí: Děvčina tam pleje len, Srdéčko ji bolí.

Jakby ji nebolelo, Když matička v hrobě; Bratr, sestra zemřeli, Ona siré robě!

Slunéčko již zapadá, Soumrak doly kreje; Děvče samo na poli Ještě lníček pleje.

Chladný větřík v dubině Hustým listím věje, V nářku děvče ubohé Ještě lníček pleje.

Měsíc v tmavou dubinu Bledé světlo sije – Děvče ještě na poli Pláčem líce myje.

Vůkol ticho – v dubině Lesní holub houká, Osiřalé v žalosti Srdéčko se puká.

Na obloze dennice V tiché doubí svítí – Děvče hořem zemřelo, Nebude víc plíti.

Pod Hosínem dubina, U dubiny rolí – Děvče, jenž tam plelo len, Srdce nezabolí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
71. Osiřelá. · František Jaroslav Vacek Kamenický · Poetry Cove