Já jsem děvče jako lusk,
Rádabych se vdala,
A neráda leckomu
Srdce své bych dala.
Nejsem – ať to každý ví –
Z šlechtického rodu,
Sprosté, sedlské šaty mám,
Nepívám než vodu.
Mám dva vínky zelené,
Šněrování troje,
Pantofličky červené,
A střevíčky dvoje.
Bílé jsou co padlý sníh
Náramečky moje,
Kanafaska s faldami
Dle českého kroje.
Jako labuť bílý krk,
Růžové mám líce,
Vlasy bělavé co len,
Oči co dvě svíce.
Dobrého jsem chování,
Vlast má – země česká;
Štíhlá jako jedle jsem,
Poctivá a hezká.
Nejsem nikdý ospalá,
Časně ráno vstávám,
Než kohoutek kokrhá,
Po dvoře běhávám.
Janeček je švarný hoch,
Chce-li si mě vzíti,
Bude se mnou na světě
Pravé nebe míti.