Skip to content
1806–1869

11. Silná naděje.

František Jaroslav Vacek Kamenický

Zelená se mladá bříza, Tak vysoká jako já – Bude Hanna – bude moje, Jestli mi ji pánbůh dá.

Pročby mi ji pánbůh nedal, Když pak já jí všecko dám: Srdce, duši, louky, pole, Dům a to, co v domě mám.

Pročby mi ji pánbůh nedal, Když ho o ni prosívám! Ráno, v poledne i večer V modlitbu ji zavírám.

Zelenej se, mladá břízo! Tak vysoká jako já – Budeš, Hanno! budeš moje, Vímť, že mi tě pánbůh dá.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.