Vím už, lípo, tvoje květy
Odkud tolik medu mají:
Onyť mé milenky vzdechy
Kdykoliv sem přijde, ssají.
Také vím, proč z týchže květů
Prsa má si léky volí:
Vždyť i med hubinky její
Ztišil mého srdce boly.
Vím též, odkud ve tvém věnci
Ptáček má ty sladké hlásky:
Poslouchá-tě z podvečera
Sladký výlev naší lásky.
Nevím však, a nechci vědět,
Zda-li, jak tvé listí schřadne,
Také mojí lásky blaho,
Až odejdu, neuvadne.