Ty vzore krásy dívčiny!
Jak mezi kvítím k lesku růže,
Tak nejvíc k tobě, děvo, může
Z celičké ženské pleti
Hoch láskou zahořeti.
A když tak krásná – ty se ptáš –
Proč pláči, uhlídám-li tebe?
O ukrutnice, ptej se nebe,
Proč tolik rosy padne
Za noci krásné – chladné?