A když přišlo jaro zas,
Pocit měl jsem sladkých bolů:
Zpomínal jsem, jak v ten čas
Trhali jsme růže spolu.
Teď, trvám, mé dívky hled
O zahrádku málo dbává;
Snad že jejích růží květ
Dozráv, tiše opadává. –
Co to? Z kraje od jihu,
Tam kde mého srdce druže,
Přiletěl mi na knihu
Jeden lístek milé růže?
Snad, kdy jejím sádkem vál,
Od ní tento lupen žhavý
Na hebounké křídlo vzal
A mně dones’ vánek hravý?...