Tys božské hudby milovníkem
a v říši tónů milým hostem;
a hudbou jiným rozkoš plodit
k Tvým nejpřednějším patří ctnostem.
Jak často za večerní doby
po denním ducha namáhání
si zasedáme kolem Tebe,
naslouchajíce Tvému hrání.
Ty cizorodých mistrů plody
otvíráš nadšenému sluchu;
neb odhaluješ vzácné krásy
domácích našich veleduchů.
Ty v čarozvuků tajnou dílnu
pokoušíš kroky ostýchavé,
a ztad nám nosíš na zábavu
Terpsichořiny rytmy hravé. –
Ó tak Tě nikdy neopouštěj
velebný dar té božské umy,
a jejím kouzlem dále stišuj
i své i druhův tesk a dumy.
Tvůj život celý podobej se
až do posledních srdce tluků
– jak se Ti v ideálech zračí –
nejdojemnější shodě zvuků.