Nehodlám Tobě, otče, přáti,
bys velikého nabyl jmění;
jež asi dneska něco platí,
však zítra snad už ničím není.
Nehodlám vznášet zbožných přání
k mocnému dárci na nebesku,
by, po čem leckdo se tu shání,
Ti poskyt’ hodnosti a lesku.
Nežádám také za pohodlí,
jež v nectné prázdni sobě hoví;
zač duše má se pro Tě modlí,
to kratičkými vyřknu slovy:
Dej dlouhý věk Ti dobré nebe;
dej zdravé tělo, mysl čilou,
bys dlouho bavil nás i sebe
nejednou prací ušlechtilou.
Dej Tobě vše, co smrtelníku
můž’ k zdaru být a ku ozdobě;
dej Tobě dojít čestných díků
a uznalosti v každé době.
Až svých pak dnů vyprázdníš číši,
a dojdeš cíle pouti zdejší:
pak v jasné ideálů říši
měj život nový – blaženější.