Jak na nebi luna jemně září,
a kolem ní zlaté hvězdičky,
tak, matinko, tady Ty vlídnou tváří
pohlížíš na nás, své dětičky.
My víme, čím Tobě jsme povinnováni,
a dáme, co může náš útlý věk:
tož na rtech prostičká slova a přání,
a v rukou dětinný dáreček.
I přejeme Tobě, by Pánbůh s nebe,
jenž milostí řídí vezdejší svět,
zdravím i štěstím obdařil Tebe,
a rozmnožil hojně řadu Tvých let.
Pak přijmi ten prostičký dárek k svátku,
a pomni, jej laskavě oceníc,
až dojdeme let a dojdeme statků,
že dáme cos lepšího a dáme i víc.