Srdce Tvých, matinko, dětí
dnes se ladí ku plesům;
zároveň pak za Tě letí
modlitbička k nebesům.
Tolikerým lásky Tvojí
oblaženi důkazem,
jakým máme vděčnosť svoji
projevit Ti výrazem?
Jsme-li veseli a zdrávi,
Ty se s námi veselíš;
a když z nás kdo ochuraví,
ve dne, v noci při něm dlíš.
Ty jsi jako andělíček,
jenž nad námi strážně bdí,
jenž nám v noci sladký sníček,
ve dne rozkoš přivodí. –
Ó tak žití Tvého říčka
plyň vždy jasně, vesele;
Tě pak samu – andělíčka –
chraňtež druzí andělé!