Věz, že každý okamžik
blaženým mě děckem činí,
kde Ti mohu vroucí dík
vzdávat za Tvá dobrodiní.
Dnešní den však zasvětím
Tobě, matinko má, celý,
dvakrát šťasten, že jej smím
s Tebou trávit u veselí.
Šťasten, že v Tvých jmenin ples
mohu sáhnout v srdce sklady,
bych ztad vroucích povynes’
blahopřání dlouhé řady. –
Však to není potřebí;
povím jen, jak šťasten budu,
jestli Pánbůh na nebi
uchrání Tě všeho trudu;
Jestliže Tě zakreje
všemocným své lásky štítem,
a Tvůj život okřeje
rozkoší a blahobytem.
Já pak, věř, že položím
veškeru svou píli v sázku,
abych si chováním svým
zachoval Tvou celou lásku.
A má všecka námaha
bude nejlíp odměněna,
Ty-li, máti předrahá,
se mnou budeš spokojena.