Nechať je to vláha rosy
aneb slunka plání,
jen když z obého Ti vzejde
boží požehnání.
Nechať větry od severu
aneb z jihu vanou,
jen když jejich dechy dají
sklizeň požehnanou.
Buď si jaro, léto, jeseň
aneb doba zimy,
jen když Tobě zavděčí se
každé dary svými. –
Pak nech klidně mysl Tvoje
stáří očekává,
jenom když Tvé tělo bude
a Tvá mysl zdráva.
Pak nech zbělají Tvé vlasy
stříbrem, jen když za to
bude ve Tvém srdci láska
a v Tvé ruce – zlato.