Ač dárek nesu nevybraný,
jej z lásky ke mně vezmi přec:
prosťoučký, ale dotýkaný
ten klokočový růženec.
Já vdechla v jeho drobné hrášky
mých proseb zbožné ohlasy:
tož za Tvé tělo – otčenášky,
a za Tvou duši – zdrávasy.
Tys všem nám bohumilých ctností
a lásky vzorným příkladem;
proto my s dětskou oddaností
a vroucí láskou k Tobě lnem.
Ó kéž Tě všeho zlého zbaví
nebeský dobrý Otec náš,
a Ty se ve štěstí a zdraví
dlouhého věku dočekáš!
Kéž tolik let Ti Pánbůh tady
dá dožiti se, předrahá,
co růženec ten dohromady
navleklých hráškův obsahá!