Skip to content
1822–1904

18. Babičce.

Josef Uhlíř

Kdykoliv Tě navštívíme, že vždy něco kápne, víme. Jednou je to z plné schrány něco jablek, hruštiček;

jindy máslem pomazaný nebo medem chlebíček. Někdy sladké drobotinky, marcipán neb cukrovinky;

a nemáš-li jiných dárků, dáš nám aspoň po krejcárku. Za to nech svou vděčnou vnučku líbati Tvou štědrou ručku.

A pak, milá babičko, přijmi naše přáníčko: Bůh Ti přej dlouhého věku mezi námi vnoučaty,

dej Ti život plný vděků a radostmi bohatý; a až smrť Ti zamkne víčka, vem Tě Pánbůh do nebíčka.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
18. Babičce. · Josef Uhlíř · Poetry Cove