Skip to content
1822–1904

16. Můj dědoušku rozmilý,

Josef Uhlíř

Můj dědoušku rozmilý, pohleď, jak jsme veseli. Vlásky Tvé jsou prosivělé, ale srdce mladé, vřelé.

První učí nás Tě ctíti, druhé k Tobě lásku míti. A my rádi tak činíme, neb Tě milujem a ctíme.

Ó kéž Bůh Tvé krásné stáří radostí a blahem daří, a Ti ještě hojně let s námi dá zde pobydlet!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
16. Můj dědoušku rozmilý, · Josef Uhlíř · Poetry Cove