Dnes rok slavíš čtyřicátý
na života pestré pouti;
nuže rač, tatínku zlatý,
moje přání vyslechnouti.
Nesnadno je ovšem slovu,
říci, co mé srdce cítí;
jak jsem šťasten, že Tě zovu
tvůrcem svého živobytí.
Ano díky mnohem větší
dávati mi za to sluší,
že tak laskavou máš péči
o mé tělo, o mou duši;
Že na moje útlé zdraví
ve dne v noci pozor míváš,
a když tělo ochuraví,
něžně při mém lůžku dlíváš;
že mi ducha darem hojných
zásobuješ vědomostí,
a v mém srdci bohabojných
rozněcuješ oheň ctností.
Bych Ti splácel vše už nyní,
chudosť má mi dosud vadí;
časem však ta dobrodiní
syn Tvůj Tobě vynahradí.
Pánbůh, jenž v mé srdce hledí,
račiž tolik let Ti dáti,
bych své mohl přípovědi
jednou skutky dokázati.