Vinný kmen.

Já, váš Mistr Pán, kmen vinný jsem A můj Otec nebeský jest vinařem; Vy pak, učeníci moji, vy jste ratolesti, A máte vždy hojné ovoce a dobré nésti.

Každou ratolest, Ježto sice při mně jest A ovoce nechce nésti, Nebeský můj Otec odřízne a sklestí.

Úrodnou však ratolest, Jež rok po roce Nese ovoce, Nebeský můj Otec čistí, ovazuje

A s všelikou láskou opatruje, Ovoce by hojnějšího mohla nést. A vy milí, kteří řečmi mými, Jež já mluvil, a vy v srdce brali,

Jste se stali Ratolestmi již očištěnými: Hleďte, bděte, Ať vždy ve mně, ať vždy se mnou zůstanete,

Neb beze mne učiniť nic nemůžete! Však to znáte, ratolest Ovoce že nemůž’ nést, Na kmenu-li nezůstane,

Ze šťávy se živíc požehnané. Ratolest, jež kmenu odcizena, Odlomena jest a povržena, Uschne, a jak bodláčí a hloží

Lidé seberou ji a na oheň vloží, Na oheň ji vrhnou, a v něm shoří. Nechcete-li shořet a hynouti v hoři: Hleďte, bděte,

Ať vždy ve mně, ať vždy se mnou zůstanete: Nebo já kmen pravý, kmen vinný jsem; Blaze tomu, kdo je ve mně a já v něm! A vy zůstanete ve mně, zůstanete se mnou,

Oživení mocí lásky mé tajemnou, Pokud moje slova Každý ve své duši věrně schová, A dle toho, co má láska velí,

V lásce upraví svůj život celý. Tehdy, já kmen vinný ježto jsem, Se svou láskou zůstávati budu v něm A on co úrodná ratolest

Ovoce vždy hojné bude nést. A můj Otec, vinař s nebe, Úrodné a vděčné ratolesti, Ježto nemůže nic sama z sebe,

Dá, by ovoce vždy více mohla nésti.