Vězte, synáčkové, není věcí snadnou
Těm, kdož statky mají, bohatstvím kdož vládnou,
Pokud v srdci nosí chtíč a lásku k zboží,
Aby vešli se mnou ve království Boží.
Jehelním snáz velbloud sporý projde uchem,
Nežli boháč v království mé šírou branou,
Pokud lakota mu vládne myslí – duchem,
Pokud v duši chtíč a láska k statkům planou.
Taká duše nepohne se lidským slovem:
Pomoci jí může jedno láska Boží,
Která křísí k životu, což páchlo rovem,
A kosť mrtvou masem odívá i koží.