Skip to content
1814–1887

Vánoce. (2.)

Václav Štulc

Aj z nebe, aj tam s vysoka Jaký to blesk tak vyniká? Svítí to v půlnoci, skví se to jasněji Než se to slunéčko, hvězdičky třpytějí.

A v povětří vše kol kolem Radostným zní již hlaholem, Blízko i daleko, všady jest slyšeti, O milém Ježíšku, o božském dítěti.

Andílkové, ó andělé Prozpěvují si vesele, K pastýřům na poli dolů doletují, A že se narodil Pán světa, zvěstují.

Ježíšek již narozen jest, Chceť každého k Sobě přivést; Nebo On nás všecky srdečně miluje, A nebe každému dobrému daruje.

A tento hlas, ten slyší rád Každičký z nás, buď stár či mlad, Ani již nemyslí na bolest, trápení, Raduje se, že vše v dobré se promění.

A každý hned, co nám dal Bůh, Povídá dnes to druhu druh: Bratříčku, sestřičko! zda-li jste slyšeli, Co jsme my v tuto noc z nebe obdrželi?

Ježíšku můj, miláčku můj! Pospěš si k nám, nás obdaruj. Já i má sestřička, Ježíšku zmilený! My by jsme rádi již u nás Tě viděli.

Bolest i strach i všecko zlé Od dušičky odvracuj mé, Dej mi pak v srdéčko nevinné veselí, Bych k Tobě dostal se mezi Tvé anděly.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Vánoce. (2.) · Václav Štulc · Poetry Cove