Já jsem světa světlo: a kdo z lidí
Moje slovo slyší, skutky vidí,
Lásku zná, i s věrou ke mně přilna,
Koná, co řeč káže neomylná;
Člověk ten, můj učeň, v světle chodě,
Pravdou mojí spěje ku svobodě.
A já proto přišel na tu zemi,
Bych byl světlem živé pravdy světu,
A tím světlem mezi lidmi všemi
Ze tmy duše vyved’ na osvětu.
Pokud tedy, lidé, máte mne tu:
Věřte v světlo, jež vám všechněm svítí;
Tak vyjdete ze tmy, jež vás maří,
A vám, osvíceným pravdy září,
Na svobodě Boží bude žíti.