Panno hle, hroznou jakou tu
Mám s tebou práci a robotu.
Měla bych ráda z tebe cos chytrého;
Učím tě pořád jen něco hezkého.
Než ty jsi mi zhola nedbalá,
A večer jak ráno zpozdilá.
Panna moc na to nedbala,
Vždyť panenka zle to nebrala.
Věděla: nic za to nemůže;
I položila pak ji na lůže.
I šla panenka, knížku sobě vzala,
A moc hezkého z ní si vyříkala.