Blahoslaven věrný, opatrný sluha,
Jejž pán ustanovil zprávcem chasy,
Aby čeleď druhá
Pod dohlídkou jeho pracovala,
A pak z rukou jeho svými časy
Vyměřený pokrm brala.
Blahoslaven taký sluha, nalezne-li
Pán, když přijde, že vše, jak měl dělať, dělá,
A že zpráva jeho celá
Jedno ku plnění vůle páně čelí! –
Nebo vám to dím
Pravdivými slovy,
Pán že nade vším
Statkem svým
Služebníka toho ustanoví.
Ale běda služebníku tomu,
Kdy by – mysle v srdci svém
Zpozdilém:
„Pán můj nepřichází domů;
Mohuť tedy, co chci, dělati“ –
Počal svojí služby nedbati,
Služebníky, služky týrati,
A ubohou odíraje chasu,
Hleděl si jen hýření a kvasů,
Pije, žera
Z večera do rána – z rána do večera.
Aj, pán sluhy toho přijde domů zas!
Přijde v den a v hodinu a čas,
Když se toho nevěrník ten nenaděje,
A naň vydá nález jako na zloděje,
I vyvrhna z domu
S nevěrnými dá díl zprávci tomu.