Proč jsi, myško, myško malá,
Mně ten kousek cukru vzala?
Ach, odpusťte, dobrá paní,
Vzala jsem ho na snídaní
Pro mé ubohé, mé čtyry maličké,
Nejedly, nepily ráno to celičké.
Dobrá paní v duchu se usmála.
„Skoč si tedy domů, myško malá.
Chciť i já tu synáčkovi něco dát,
Aby mohl hlad nemilý hned zahnat.“
A myška běžela, měli jste viděti,
Paní šla vesele k milému dítěti.