Labutě vy milé, nač tiše pospolu
Plavete semotam nahoru i dolů?
Neumíme zpívati,
Neumíme skákati;
Proto naše radost jediná to jest:
Vždycky jen tak tiše pospolu si vést.
Labutě! aj věru dobře děláte,
To ono já umím, jak samy znáte,
Zpívat i skákati, nad to cos jiného,
Předce potěšení neměl bych žádného,
Kdy bych jen samoten měl to činívat,
S bratry, a s sestrami nesměje bývat.