Ach ptáčátko, ubožátko, již jsi studené,
Již nebudeš chlebíčka bráti z ruky mé,
Již na nás nebudeš očkem se dívati,
A nám po ramenou semo tam skákati,
Již nám nezapěješ tu krásnou písničku,
Kterous nám zpívával, rozmilý ptáčíčku.
Sešly se dětinky, hrůbek vyhrabaly:
A ptáče ubohé do něho schovaly;
Růži tam sadily dobré ty dětičky,
A na té kvítaly hezounké růžičky;
Často pak tam u ní pospolu sedaly,
Na ptáčka milého sobě zpomínaly.