Skip to content
1814–1887

Jehňátko.

Václav Štulc

Jehňátko, co si tak běduješ, co je ti? „Ach mně se matička, bídnému jehněti, Ztratila, i nelze o ní co zvěděti.“ A ty se strachuješ, že ti tu snad

Chce něco zlého někdo udělat? Báti se, to nevím; ne ach, to ne! Jen kdy bych již bylo u matky mé. Jak stará zaslechla smutný křik jehněčí,

Honem ze zahrady ku vrátkům přiskočí, Sotva zabečela, sotva ji slyšelo, Jehňátko s radostí na proti běželo. Běželo do honu k matince své milé

I k ní se vinulo jehňátko veselé.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Jehňátko. · Václav Štulc · Poetry Cove