Skip to content
1814–1887

Hošík a Motýlek.

Václav Štulc

Ai motýlku V krásném tílku, Maloulinké ty zvířátko, I pověz mi, ubožátko,

Čím se živíš, a co k jídlu máš, Vždyť se jen v povětří pořád třepetáš? Blesk slunéčka, vůně z kvítí, To mne živí, to mne sytí.

Tu chtěl hoch motýlka lapiti, A ten počal smutně prositi: Nečiň toho, můj milý hošíčku, Nech mně tady ještě jen trošíčku

S květinkami sobě hráti, Na slunci se vyhřívati. Než přejde z večera blesk ten červený, Již budu ležeti mrtvý, studený.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Hošík a Motýlek. · Václav Štulc · Poetry Cove