Těsná brána jest a úzká cesta,
Do nebeského jež vede města –
Do věčného v ráji života:
Neprojde tou branou zloba, pýcha,
Neostojí na té cestě chtivosť lichá,
Rozkoší a zboží lakota.
Prostranná však brána, široká je
Dráha, ježto dále vždy od ráje
Schvácí ku propasti mrákoty:
Na té cestě rýdí hřích a klamy,
A prostrannou branou vábí mamy
Ve záhubné smrti zámoty.
I jak mnoho lidí sebe šidí –
Ku prostranné bráně klopotá;
A jak málo bratří oko vidí
Kráčejících cestou života!
Vy však, věrní učeníci moji,
Prohlédajíc duší ku pokoji,
Široké se chraňte cesty klamné:
Ale jdouce za mnou, hledíc na mne,
Těsnou usilujte vcházeť branou
V radosť Pána svého svrchovanou!