Opět dennice
Nás do práce zve,
Celá vesnice
Snažně čeká dne.
I my nemeškejme
Hbitě z loží vstát,
Bohu díky vzdejme:
Tak se má dřív stát!
Potom ztupené
Kosy zostříme,
Majíc zostřené
V bedra vložíme;
A tak s Bohem v tučné
Půjdem žitniště,
Večír v písni hlučné
Opustíme strniště!